Ze široké škály vlastností skla si Jitka Forejtová vyvolila pro svá současná díla lehkost, křehkost a poezii. Dosahuje jich zvláštní modelací skleněného tvaru. Důležitou roli přiřkla průsvitnosti či naopak průhlednosti skla a jeho barevným odstínům. V tichu a izolovanosti svého ateliéru se věnuje od počátku osmdesátých let tvorbě unikátních misek, mís, plastik a šperků. Znamenají umělecké vyvrcholení její tvorby, v níž zhodnotila své dlouholeté zkušenosti sklářské i keramické.

Dává těmto dílům individuální a zcela nezaměnitelný charakter mimo jiné i proto, že cestu k jejich tvorbě si prošlapala zcela sama. Vedla ji při to vize nového, dosud nevyužitého postupu, jak modelovat skleněný tvar a zároveň mu dát výrazně estetické a emotivní vlastnosti. Byl to nesporně smělý záměr, neboť dlouhá, pět tisíc let trvající historie skla, plná experimentů, nedávala velkou šanci nalézt něco, co tu ještě nebylo. A přece se to Jitce Forejtové podařilo. Její sklo vzniká způsobem v mnohém odlišným od těch, které byly dosud použity a dosahuje jimi dosud nedostižné kreace, nad nimiž si i sklářští odborníci nejednou lámou hlavu. Ale sklo bylo odjakživa obklopeno tajemstvím - nechme ho trochu i Jitce Forejtové.

Snad k největšímu kouzlu jejího skla patří svěžest a bezprostřednost, v nichž není ani stopa pracnosti procesu, předcházejícímu vzniku těchto děl. Vypadají často jako vytvořené jen několika rychlými pohyby obratné ruky. Jiné tvary jsou s velkou lehkostí vytvořeny z jemných žeber a mřížoví - ty jsou současně konstrukčními a dekorativními elementy. Tvar a jeho dekor jsou tak spjaty do pevné, vzájemně se podmiňující jednoty. I to je jedna z výkimečných vlastností skla Jitky Forejtové. Tvary jsou často jakoby pružné, plné energie. Také za to vděčí díla specifické technice vzniku, neboť autorka fixuje tvar v momentu, kdy sklo přechází z pevného do vláčného stavu. Do hry vstupuje nejednou prvek improvizace, ba náhody - ale i ty autorka suverenně ovládá.

Inspirace k svým dílům nachází jak v přírodě, tak i ve zdánlivě protilehlé oblasti geometrického tvarosloví. Zajímá ji stavba vegetabilních tvarů a struktur - často pracuje s motivem listu, v poslední době ji zaujal složitý keříčkovitý útvar. Od zákonitosti jejich růstu je jen krok ke geometrickému řádu a jeho poeziii, pro níž má autorka vytříbený smysl. Geometrické tvary a kompozice oživuje drobnými nepravidelnostmi a deformacemi, jindy jakoby chvějivou proměnlivostí geometrických rastrů. V posledních pracích to uplatnila s velkým půvabem v lodičkovitých miskách tvaru lehkých vznosných gondol.

Působivost děl podtrhuje Jitka Forejtová jemnými, až rafinovanými postupy a prostředky. Patří k nim barevnost: je vždy lomená a bohatosti odstínů dosahuje autorka hlavně kompoziční skladbou elementů, z nichž je dílo vystavěno. Kompozice někdy zvýrazňuje matováním nebo naopak prolešťováním určitých partií a podtrhuje tak specifičnost skla. Ještě působivější jsou plochy s kovově duhujícím leskem, které neprůhledností kontrastují s ostatními částmi. Na dojmu živosti děl se podílejí také jemné povrchové struktury - zrnění, vrásnění, které se vytvářejí v procesu ztavování. Souhrně lze říci, že umělecká fantasie, řemeslná dovednost a vynalézavost se v tvorbě Jitky Forejtové vzájemně umocňují ve vzácné harmonii a společně se podílejí na jedinečnosti jejích děl.

Alena Adlerová

Jitka Forejtová

Dne 23. října 1923 narozena v Praze.

1942 - 1943 Studovala na Státní grafické škole v Praze.

1945 - 1950 Studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v grafickém aletiéru

                  prof. Antonína Strnadela (1945-46) a v ateliéru pro užité sochařství a glyptiku

                  prof. Karla Štipla (1946-50).

Od 1951 Samostatnou výtvarnicí v oblasti skla, porcelánu a keramiky.

1951 Návrhy a realizace orchidejových váziček, dóz a nápojové soupravy pro Umělecké

        sklo, závos Lobmeyr v Kamenickém Šenově.

1952 - 1958 Výtvarná spolupráce s Ústředním výtvarným střediskem průmyslu skla a

                  jemné keramiky v Praze.

1953 Lisované kompotové soupravy pro sklárny v Teplicích a Libochovicích.

1955 Návrhy užitkového skla pro Borské sklo v Novém Boru a sklárnu ve Světlé nad

        Sázavou.

1956 Návrhy lisovaného skla s figurální plastikou pro Teplice a hutního skla se zataveným

        barevným dekorem pro sklárnu ve Vrbnu pod Pradědem.

1957 Hutní vázy se zataveným dekorem podle vlastního patentu pro sklárnu ve Vrbu pod

        Pradědem, Mstišově a Chřibské.

1958 Návrhy na Karlovarské sklo MOSER, Poděbrady a Chřibskou.

1961 - 1964 Figurální porcelán pro Karlovarský porcelán, závod Duchcov.

1966 - 1968 Návrhy figurálního porcelánu pro manufaktury v NDR.

1968 - 1974 Diamantem ryté a punktové autorské sklo. Výtvarná spolupráce s Moravskými 

                  sklárnami, závod Vrbno pod Pradědem.

1972 - 1977 Keramické dekorativní talíře - autorské práce. Spolupráce s DUV Keramo

                  Praha.

1977 - 1979 První experimenty s řezaným, skládaným a v elektrické peci ztavovaným

                  plochým sklem.

1980 - 1984 Restaurátorské práce a realizace vitráží v architektuře - spolupráce s akad.

                  malířkou Janou Míčkovou.

Od 1980 Výtvarné zhodnocování vlastní technologie řezání, ztavování a tvarování

CENY A VYZNAMENÁNÍ

1950 Čestné uznání Ministerstva spotřebního průmyslu

1959 Československý patent č. 88914 na zdobení skla zataveným dekorem

1962 Stříbrná medaile na Mezinárodní výstavě keramiky v Praze

1969, 70, 71, 73, 74 Ceny za dokonalý družstevní výrobek

1976 Diplom z XXI. mezinárodní výstavy současného keramického umění, Faenza, Itálie

1988 Státní cena bavorské vlády a zlatá medaile na 

        40. Mezinárodním veletrhu uměleckých řemesel, Mnichov, NSR

1992 IV. Interglass Symposium, Nový Bor

1995 Mezinárodní symposium plochého skla, Teplice

ZASTOUPNÍ VE VEŘEJNÝCH SBÍRKÁCH

Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha

Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou

Moravská galerie, Brno

Severočeské muzeum, Liberec

Východočeské muzeum, Pardubice

Muzeum východních Čech, Hradec Králové

Muzeum umění, Olomouc

Státní galerie, Zlín

Crystalex Nový Bor,, sbírka mezinárodních sklářských sympozií, Zámek Lemberk

Muzeum porcelánu, Klášterec nad Ohří

Slovenská národní galerie, Bratislava

The Corning Museum of Glass, Corning, USA

Vestlandske Kunstindustrimuseum, Bergen, Norsko